Do bitvy na Bílé Hoře
(1526–1620)
První záznam o mlýně je z roku 1535 v souvislosti s mlynářem Janem, který koupil louku za Březovým vrchem. Roku 1603 byl na mlýně již mlynář Václav z Pucherny, po němž získal pojmenování Puchernovský mlýn.
Do zrušení poddanství
(1620–1848)
V roce 1654 hospodařil na mlýně Matouš Pucherna, pravděpodobně syn předchozího majitele, který už předtím byl na mlýně Podhrázském či Podměstském, resp. mlýně Marešově pod Dolejší Oborou. Roku 1680 od Matouše koupil Puchernovský mlýn Pavel Sedláček. Bylo to vlastně jen mlýniště po vyhořelém mlýnu. Mlynář Sedláček se tu připomíná ještě roku 1694. Je zaznamenáno, že roku 1714 mlýn koupil Václav Fousek. Od roku 1728 přešel na jeho syna a v roce 1739 na vnuka Matěje, který za něj zaplatil 900 zlatých. Dále na mlýně od r. 1784 hospodařil V. Fousek a po něm jeho bratr Ignác. Teprve od r. 1811 se na mlýně objevuje jiné jméno – Jakub Michálek.
Po zrušení poddanství
(1848–1913)
Třicet let poté přichází mlynář Josef Dort z Těnovic a za dalších více než třicet let, v r. 1873, mlýn získal rolník z Lazce Václav Kudlic. Jeho následníky byli od roku 1881 František a Anastazie Kudlicovi. V roce 1910 již na mlýně působil František Zeman s manželkou.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje
(1939–1949)
Roku 1939 se nájemcem mlýna stal Ladislav Kraft. Mlýn měl dvě složení a jedno kolo na svrchní vodu.
Období socialistického Československa
(1949-1989)
Mlýn osídlila tehdejší nekomformní mládež, jako určité intelektuální a kulturní centrum. Probíhala tu setkání tehdejších hudebníků nebo také známých osobností Charty 77. Zdokumentována je přítomnost několika významných osobností včetně tehdy ještě disidenta Václava Havla.
Situace po roce 1989
Dnes je dům čp. 42 /dříve čp.330/ veden v katastru nemovitostí jako rodinný dům, vlastníkem je Theodor Adam, s manželkou Katarínou Adam a dětmi.
